New Beginnings

by - 17.7.17

Upřímně absolutně nechápu, jakou rychlostí červen utekl. Sice to byl můj první prázdninový měsíc bez školy, protože semestr jsem dodělala již v květnu, ale práce bylo až nad hlavu. Dodělat resty v jedné práci, zaučit se v nové práci, no.. Kdo už mě nějakou dobu znáte, tak jste si pravděpodobně všimli, že jsem (trochu) workoholik

Měla jsem v plánu si dát tyhle prázdniny trochu volnější, mít jen několik zvládatelnejch prací a zbytek času si nechat pro sebe. Z minuty na minutu se však všechno změnilo a já jsem na jednu stranu postavená do situace, kdy mě nějaké delší volno pravděpodobně nečeká, ale zároveň přichází do mého života spoustu změn. A ty já mám ráda! 


Praha a stěhování

Už jsem stěhování do Prahy v několika článcích zmiňovala, ale nikdy ne nijak konkrétně. 

Na škole, kam chodím, nemáme délku bakalářského studia klasické 3 roky, ale místo toho 3,5. To z toho důvodu, že v 5. semestru absolvujeme povinnou praxi. Ta je ale delší, než délka klasického semestru, přesněji půl roku. Hodně jsem přemýšlela, do jaké sféry se pustím. Na jednu stranu jsem ráda, že tuhle příležitost máme a ještě v rámci studia získám další praxi, navíc si odpočinu od školy, ale na druhou stranu je to půl roku navíc a když pak budu chtít na nějakou jinou školu, budu muset jeden semestr počkat. Snažím se to ale vnímat spíš z těch pozitivních hledisek a osobně si myslím, že jich je dost. Asi nebude překvapením, že mě to nejvíc táhne do marketingu. Bohužel nebo bohudík u nás ve městě žádná marketingová společnost není, čili bylo jasné, že budu muset hledat někde jinde. Samozřejmě mi přišla první na mysl Praha, protože to nemám tak daleko a je to zkrátka Praha. Spousta příležitostí, spousta firem a taky spousta jídla, že jo. Ale to bych odbočovala. Nakonec jsem našla nečekaně naprosto ideální místo, které se pohybuje ve třech sférách. Marketing, Public Relations a Human Resources. Jsem spokojená ♥.

Hodně váhám mezi dojížděním a bydlením, jelikož dojíždění by mě vyšlo 3x lépe, ale strávila bych každý den 3 hodiny na cestě. Což pro mě není úplně žádoucí, protože cestování nemusím. Ráda jezdím autem, to jo, ale autobusy, vlaky, na to jsem nikdy nebyla :D. Například v tuhle chvíli jsem na cestě vlakem do Budapešti, přičemž jsem v 5 ráno odjížděla z mého městečka. To byla prosím pěkně moje první samostatná jízda vlakem. Ano, poprvé jsem jela sama vlakem :D. Nesuďte mě, jezdím MHD nebo chodím pěšky a když jedu někam dál, tak autem. Letos se to ale snažím změnit a volit i jiné formy dopravy. A musím říct, že je to vcelku pohodlný. Stejně jako se mi zalíbilo jezdit autobusem do Prahy. O nic se nemusím starat, můžu si číst nebo být na telefonu, odpočívat. Z týhle strany je to naprosto ideální, ale osobně mám ráda přehled o tom, co se děje na silnici a proto preferuju jízdu autem. Mám svůj klid, můžu jet, jak potřebuju a hlavně se nemusím bát, protože jsem zodpovědná sama za sebe. 

Metro jsem si taktéž oblíbila. Když jsem jela poprvé do nové práce, byla jsem ve stresu každou zastávku, abych vystoupila dobře. Po týdnu tohle úplně opadlo, zvykla jsem si na to, jak cesta dlouho trvá a byla jsem v klidu. Pocit k nezaplacení. Metro už zvládám úplně s přehledem! 

Jak jsem psala výše, váhám mezi cestováním každý den (od pondělí do pátku) nebo stěhováním do Prahy a jezděním na víkendy domů. Upřímně mě to hodě láká, protože v Praze to žije pořád. Navíc je to jenom na půl roku a všechny ty kavárny a bistra, co potřebuju navštívit! Musela bych ale počítat s tím, že prakticky celej svůj plat na praxi dám do bydlení a cestování. To by byla investice do toho, že bych si vyzkoušela bydlení někde jinde a byla ve středu dění.

Co myslíte vy? 
Ušetřit peníze a každý den dojíždět nebo se na půl roku přestěhovat a objevovat krásy Prahy? :)


Sebeláska

Dále bych se přesunula k sebelásce. Je pravda, že se články na tohle téma objevují čím dál tím častěji, ale to je podle mého moc dobře. Kolikrát taky u lidí, u kterých byste to nejméně čekali. Přijde mi, že žijeme v nějaké zvláštní době, kdy je normální soudit každého, koho potkáme na ulici.

"Ta je moc tlustá!"
"Ten je divně oblečenej."
"Podívej se na ten nos!"
"Co to má na hlavě!?"

Asi tu tyhle postoje byly a vždycky budou, taky jsem si jimi prošla, ale snažím se na sobě pracovat a tohle myšlení od základů měnit. Proč bych se měla zajímat o to, co má kdo na sobě? Proč bych tím vůbec měla ztrácet čas? Je to přeci věc toho člověka, jestli se cítí pohodlně, tak je to v pořádku a my se tím vůbec zabývat nemusíme. Samozřejmě jsou zde ideály společnosti a pokud někdo hodně vyniká, bude za podivína. Když už se na lidi dívám, vždy se snažím najít něco, co je na nich hezkého. Co můžu pochválit. A občas se mi stane, že potkám nějakou slečnu, paní a když je dobrá situace, prostě ze mě vypadne "Ježiš, vy jste tak krásná!". Nestávám se mi to nějak často, ale když už, ten výraz druhého člověka je k nezaplacení. Ono vlastně stačí, když se jen na někoho hezky usmějete. Většina lidí vám ten úsměv nevrátí, ale když ano, stojí to za to :). 


BUDAPEŠŤ

Věděla jsem, že mě letos žádná dovolená nečeká, protože jsem začala s praxí o dva měsíce dříve a úplně si nemůžu dovolit odjet na dva týdny pryč. Chtěla jsem jet ale aspoň někam na výlet. Můj původní plán byl jet v červnu minimálně na měsíc do Londýna, ale to mi bohužel nevyšlo, právě kvůli praxi. Já si to ale vynahradím příští rok :). 

Takhle jsme si psali s Betty z My Healthy Moment a dohodli se, že i přesto, že toho máme obě hodně, někam spolu vyrazíme. Najednou mi poslala odkaz z AIRBNB na nádhernej byteček v Budapešti a já jsem na to odepsala "Jedem?" a ona - "Jedem!". Domluvili jsme cestu, ubytování i všechno další okolo a už jsme na cestě. Nikdy jsem takhle spontánně nikam nejela, takže určitě chápete, že jsem z toho super excited

Tímto se s vámi loučím z vlaku a po třech hodinách spánku a dopsaném článku si jdu dát trochu zaslouženého odpočinku, než mi přistoupí Bettynka :). Rozhodně se můžete těšit na článek z Budapešti.

.
.
.

Mějte se krásný nový týden a děkuju vám za přečtení!

S láskou,

Ann ♥

You May Also Like

4 komentářů

  1. Ačkoliv nemám Prahu ráda, tak bych byla pro přestěhování se :) 3 hodiny cestování jsou dost a navíc si užiješ Prahu :)
    Užij si Budapešť :)

    OdpovědětVymazat
  2. Já osobně bych radila nedojíždět. Denně dojíždím do práce a je to horor. Jedna jízda trvá hodinu až dvě, podle toho jak mi vychází spoje na kterou směnu. Je to šíleně únavné a strašně, ale fakt strašně to žere čas. Když mi noční směna začíná v 21:45 tak už 19:40 odcházím z domu. Na ranní vstávám už ve 3:45 a celkově mi to strašně leze krkem a je to jeden z důvodů proč mám připravenou výpověď. :D
    U mě je teď tím pádem taky období změn. Bohužel tohle já nemám ráda a děsí mě to. Pro mě je to období, kdy nevím kudy kam, co a jak a místo příležitostí co bych měla vidět, vidím spíš další potíže. Nějak se nemůžu přesvědčit abych to viděla opačně :D
    Určitě si užij Budapešť. Je potřeba aspoň nachvilku někam vyjet a odpočinout si :)

    OdpovědětVymazat
  3. Moc hezký článek :) Já osobně bych se do Prahy raději přestěhovala :) přeci jen to dojíždějí je dost zdlouhavé a únavné. Snad to vse vyjde podle tvého plánu :)

    LITTLETHINGSFOREM

    OdpovědětVymazat
  4. Radši bych se přestěhovala, cestování mi přijde jako velká ztráta času :/. Navíc to bude nová super příležitost.
    Jinak souhlasím s tebou, jsem alergická na to, když někdo neustále řeší ostatní a přitom by měl začít u sebe. Vyrovnaný člověk toto nemá vůbec za potřebí.

    OdpovědětVymazat