Krásný den :) Pondělní
zkouškou jsem oficiálně dokončila první rok na Vysoké škole, třikrát hurá! Ti,
kteří jsou na tom podobně jako já, určitě znají ten blaženej a hlavně
zaslouženej pocit úlevy, když už máte všechny zkoušky hotový a před sebou skoro
čtyři měsíce prázdnin. Zatím si to moc neuvědomuju, možná je to tím že mě ještě
čekají dva týdny práci, ale opravdu mám radost. Flákat se ale rozhodně nebudu, nebojte.
Dneska se zase trošku rozpovídám o tom, jak to se mnou vypadá, co jím, jaké mám plány a tak podobně. Už mi to opravdu chybělo :).
První týden v červnu jsem se opět pustila do IIFYM,
protože jsem si myslela, že mi to pomůže. Ale tudy cesta nevedla. Po týdnu jsem
si řekla dost, musím se nejdřív zbavit přejídání a
pak až hubnout, protože spolu to nejde dohromady. Začala jsem jíst
normálně, bez počítání, omezování, výčitek. Dopřávám si každý den ke snídani
pořádnou porci kaše s oříšky, semínky, čokoládou, různým ovocem a sirupem.
Potom si dám něco malého, přichystám oběd a svačinu do práce a trávím zbytek
odpoledne tam. Beru si sebou i nějakou tu sladkost. A jak mě to pěkně zahřeje
až na dušičce :D. Věřte tomu nebo ne, týden bez přejedení je u mě momentálně
opravdu úspěch. Pořád jsem nemohla překročit nějakou hranici.
Přijde mi, že tělo zjišťuje, že dostává všechno, co potřebuje/chce.
Chutě přechází, nepotřebuju tolik jíst, jsem celkově spokojenější a bříško je
dokonce plošší. A je to neskutečně dobrej pocit, když jídlo není jediná věc, na
kterou myslíte 24/7.
Co se týče cvičení, zde přišlo malé prozření také. Rozhodla jsem
se, že je čas pořídit permici do fitka a začít ho pravidelně navštěvovat. Bylo
mi líto za něj dávat peníze, když můžu chodit běhat, na brusle, cvičit doma,
skákat přes švihadlo. BLBOST! Prostě potřebuju to fitko jako sůl. Stroje, těžký
váhy a hlavně, né doma. Důležitej fakt na tom je, že konečně chci. Jak už jsem
psala, ještě mě čekají dva týdny práce. Začala bych nejradši teď hned, ale jelikož
mi zbývají dopoledne asi tak 3 hodiny volného času, stihnu tak maximálně
snídani, poklidit si, připravit jídlo a běžím znova makat. Ale já si počkám, budu trpělivá, pěkně si to všechno promyslím :).
A ještě malý motivační odstaveček pro vás. Nesrovnávejte se
ostatními, ale jen sami se sebou. Buďte motivací sami pro sebe, snažte se být
každým dnem lepší a o kousek blíž svému cíli. To, že pozorujete ostatní, vás
akorát přivádí do depresí. Nemusíte vypadat jako tahle bikina nebo támhleten
kulturista. Každý jsme stavěný jinak, nemůžeme všichni vypadat stejně. Číslo
jedna je cítit se dobře ve svém těle. Naučte se mít rádi :)
Těším se u dalšího článku!
S láskou,
Anna ♥
Žádné komentáře
Okomentovat