31. 1. 2017

Quick life update

Krásný den :)

Po dlouhé době tu bylo opět zkouškové období.. Nějaký zásadní problém s ním nemám a spíš jsem ráda, že si na chvíli odpočinu od každodenního chození do školy, ale zase musím uznat, že je to hodně stresu najednou. Tím, že jsem tři čtvrtě předmětů dokončila už v prosinci, se ve mě za tu dobu nahromadilo toho stresu opravdu hodně a všechno to vypuklo v jednu velkou nemoc, která přetrvávala tak nějak celý leden. Hodně jsem si díky tomu ale uvědomila a měla jsem konečně čas i sama na sebe. Byl to takový ten poslední signál k tomu si říct, že je na čase, abych své tělo přestala přetěžovat, začala se o něj víc starat a hlavně, abych začala pracovat na jednom z mých nejdůležitějších předsevzetí - Posílit imunitu.




Po skoro dvou letech bez umělých řas?
Od března 2015 jsem si nechávala dělat umělé řasy metodou řasa na řasu. Bylo to původně z toho důvodu, že jsem měla maturitní ples a chtěla jsem, abych se nemusela starat o nalepené řasy a zkrátka jsem se chtěla cítit dobře. V úmyslu bylo zůstat u nich pár měsíců a pak si je nechat sundat.
¨
Nakonec mi řasy vydržely až do teď (samozřejmě každý měsíc nové), jelikož jsem si na ně zvykla. Člověk s nimi vypadá líp. Ráno se vzbudíte, máte krásně dlouhé, natočené a černé řasy, tím pádem ani malování moc řešit nemusíte. Neměla jsem problém chodit ven "nenamalovaná", protože řasy udělaly svoje. Každý mi chválil, jak je mám krásně dlouhé a jak to vypadá dobře. Měla jsem z toho sice radost, ale zároveň jsem si říkala, že ani nejsou moje, že je to jen nalepené a byla bych mnohem radši, aby mi někdo pochválil něco na mě "přirozeného". Navíc byl nepříjemnej pocit, být po třech-čtyřech týdnech v nejistotě, jak mi ty řasy vypadaly a zase musím jít na doplnění, abych "vypadala dobře". Byl to tedy nekonečný koloběh.


Od minulého léta jsem začala přemýšlet nad tím , jestli není čas, abych si s nimi dala pauzu. Nedokázala jsem to. Když se nemáte rádi a máte nějakou věc, která vás podle vás dělá "hezčí", jde to těžko. Nyní jsem se ale definitivně rozhodla. Chci se mít ráda taková, jaká jsem. A právě součástí toho všeho je tenhle krok. Teď se vám musím zdát úplně šílená :D ale zamyslete se, kdybyste téměř dva roky měli nalepené řasy a už vám to přišlo jako vaše součást, asi by se vám jich taky ne snadno zbavovalo..

Má to spoustu výhod, ale samozřejmě také nevýhod. Pár z nich je to, že si nemůžete mnout oči. Nemůžete si na těch řasách ani spát a mít hlavu zabořenou v polštáři, pokud nechcete, aby vám opadaly. Často, ale hodně často, se nějaká otočí do oka nebo vám zkrátka překáží a bolí to. Udělat si nad nima linku je naprostý umění. A abyste to potom odlíčili bez toho, aby jste si všechny nevytrhali, je dost náročný. Při mytí musím myslet na to, abych si moc nekropila obličej, nebo alespoň musím na řasy dávat pozor, protože vlhkem víc trpí. I když samozřejmě se s nima můžete koupat a všechno, ale tím rychleji pak vypadají. Já jsem je měla dost dlouhé, takže kdykoli jsem si vzala brýle, narážela jsem řasami do skel :D. A kdybych pokračovala, tak tu sedím do zítra..

Každopádně jsem na sebe pyšná, že jsem se k tomu konečně odhodlala a na posledním doplnění jsem byla na konci prosince 16 a dnes jdu na sundání posledních pár z nich.
V tomto roce si začínám zvykat na své nové/staré já :).


Názvy článků v češtině?
Poslední dny, týdny možná i měsíce uvažuju nad tím, jestli by nebylo od věci začít psát české názvy článků. U některých to tak mám, ale někde se mi to zkrátka nehodí. Přijde mi ale zvláštní, když mám tři názvy napsané v angličtině a pak mezi to přijde jeden v češtině. U tohoto bodu bych ráda znala váš názor, takže pokud budete tak hodní, napiště mi prosím dolů, jak to víc vyhovuje vám :)

...
Miluj svůj život
Ač jsem celý leden téměř proležela v posteli, znamenal pro mě víc, než kterýkoli jiný uplynulý měsíc. Měla jsem spoustu času na sebe a na přemýšlení. A taky na čtení. Zjistila jsem, že nechci tolik času trávit na počítači a telefonu, že chci víc číst, víc žít, víc chodit ven. Zkrátka být víc přítomná.
Konečně jsem se také pustila do knížky, ke které se chci dostat už něco přes rok, možná dva roky? A hned po prvních stránkách mě to dostalo. Sice hodně věcí a teoríí, co se v ní píšou, už vím nebo mám dokonce osvojené, ale v téhle oblasti je potřeba se vyvíjet každý den. Už jsem začala sepisovat článek o tom, co v knížce najdete, co pro mě znamenala a hlavně nějaké využitelné tipy. Doufám, že se vám bude líbit a já ji dočtu co nejdříve :)

...
Chci začít fotit outfity?
A jako poslední tu pro vás mám menší novinku. Outfit posty chci fotit už od té doby, co jsem si blog založila, ale všechno se to pojí s výše zmiňovaným odstavcem. Neměla jsem ráda sama sebe, svoje tělo, to, jak vypadám na fotkách, svůj obličej, svoje ruce, stehna a mohla bych pokračovat až do alelůja. Díky svým komplexům jsem se z téhle sféry úplně odstřihla a nechala to být. Protože přece tady je tolik krásných slečen, které vypadají milionkrát líp.

Móda mě ale neskutečně baví a to samé kombinování různých kousků. A hlavně nakupování! Já tak miluju nakupování ♥. Navíc moje skříň překypuje oblečením a zkrátka ani nestíhám všechno unosit :D. Proto jsem se rozhodla, že teď je na to ten správný čas a ani vám nedokážu popsat, jak neskutečně jsem na to zvědavá. Tak uvidíme, co z toho vyjde :).




To bylo takové moje menší shrnutí  pár myšlenek z měsíce ledna, ale nebojte, je a bude toho mnohem víc. Moc vám děkuju za přečtení a přeju vám, ať se vám dáří!

S láskou, Ann ♥
SHARE:

4 komentáře

  1. To s těmi řasami je skvělý krok! Něco podobnýho jsem taky měla, akorát že s vlasy. Hodně lidí si myslí, jaká je to výhra mít kudrnatý vlasy, ale pro mě to byl boj celých 14/15 let, co jsem na světě. Celou dobu jsem si je stahovala do copu a drdolu a vyjít s mými přirozenými vlasy byl nadlidský úkol. Postupně jsem s nimi ale začala líp pracovat a přijala jsem je tak půl roku/rok zpátky. Člověk by se měl prostě přijmout takový, jaký je a milovat se za to. Jinak nadpisy v češtině je super nápad, pokud máš fond písma, který umí háčky a čárky :) A na outfity se moc těším, aspoň načerpám nějakou inspiraci a hlavně jsi na fotkách vždycky strašně krásná a působíš fakt mile a pozitivně, takže žádný ostych a sem s nimi!:D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Luci, děkuju ti za podporu! ♥ a můžu ti upřímně říct, že tvoje vlasy jsou úžasný :) vím, že dříve si tu měla fotku jen s kouskem nich, nebo si je měla vyžehlené, ale jakmile jsem tuhle tvojí fotku viděla, byla jsem unešená z toho, jak jsi nádherná :).. a jinak jak říkáš, já si přeju být kudrnatá celej život a vlasy mám rovný jak žehlící prkno :D.
      A přesně, musíme se přijmout :). Co jsem koukala, tak můj font to zvládá, akorát když přepnu na telefonu do blogového zobrazení, tak tam to nezvládá:/.
      Ty jsi tak miloučká, ach ♥ doufám, že bude o co stát :)

      Vymazat
  2. Ty řasy jsou podle mě správnej krok, já se před víc než rokem přestala úplně líčit a když si jednou za čas dám řasenku, mám pocit, jako bych byla úplně někdo jinej (ale nemám nic proti líčení u ostatních, to ne :)).
    Názvy v češtině? Ano. Občas mi čeština přijde krkolomná, ale nějak mi české názvy prostě k blogům, které jsou jen v češtině, pasují víc :))
    A šup sem s outfity! Na ty se těším :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju za podporu :)) rozumím ti, já si chci taky právě víc zvyknout na svůj nenamalovanej look a vycházet z té komfortní zóny.
      Máš pravdu, že to k českým blogům nejspíš pasuje víc :) každopádně co tak projíždím ten tvůj, tak začínám víc a víc přemýšlet, že budu psát k článkům i variantu v EN, jelikož mě angličtina fakt baví a byla by to i další challenge pro mě :). A asi i tím, že ji mám ráda, se mi pak ty české názvy nelíbí:/
      A na outfitech pořádně zapracuju, děkuju! :)

      Vymazat

Blogger Template by pipdig