30. 12. 2017

Jaký byl můj rok 2017?


Kdybych měla uplynulý rok shrnout jedním slovem, bude to:

ZMĚNA ...

Upřímně ani sama nevím, jak tento článek začít, jak ho pojmout. Je totiž tolik věcí, které se od začátku roku změnily, až mne to samotnou děsí. Nejprve bych se však, jako minulý rok, chtěla zaměřit na to, jaká jsem si dala předsevzetí na rok 2017 a jak se mi je podařilo splnit, či naopak.



Prvním bodem mého seznamu bylo posílení imunity. Paradox je, že ještě 1.1. jsem byla naprosto v pořádku a 2.1. jsem chytila od přítelovi rodiny agresivní chřipku a ležela jsem slušný týden v horečkách. Chodím ale na vysokou a leden je zkouškové období. Musela jsem se dát tudíž co nejdříve do pořádku. Tím, že jsem šla na zkoušku, jsem si však přivodila další nemoc, a to konkrétně angínu, která se mi zkombinovala s mojí nedoléčenou chřipkou. Nakonec jsem celý leden a začátek února proležela v nepříjemných bolestech a slibovala jsme si, že už se do tohoto bezmocného stavu nechci dostat. Že musím bojovat. 

Ve stejné době jsem přečetla svojí první "duchovní" knížku Miluj svůj život. Myslím si, že to na mě v tu dobu mělo opravdu velký vliv a od toho se odvíjelo vše ostatní. Díky ní jsem se ještě více utvrdila a konečně naplno uvěřila tomu, že nemoci vznikají od nás. Z našeho nitra, z našich myšlenek. To uvědomění, že pokud se s vámi něco děje, něco asi není v pořádku. Naprosto mi to změnilo celej svět. 

Stručně řečeno, naučila jsem se v tomhle směru ovládat své myšlenky, začala jsem si připomínat, že jsem zdravá a ne jinak a pokud už mi do cesty přišla nějaká viróza nebo jiný problém, ihned jsem se zajímala, odkud to pramení. Díky tomu jsem se s tím dokázala snáz popasovat. Za poslední půl rok si pamatuji, že mne jen občas zaškrábalo v krku a jednou mě odrovnala krční páteř (protože jsem se přetížila v práci a bylo na mě v jednu dobu vyvíjeno moc stresu), jinak jsem byla prakticky zdravá, jako rybička.


Další bod byl ohledně cvičení. Chtěla jsem dostát nějaké pravidelnosti a udělat shyb. Ten se bohužel nekonal, ale nevzdávám se, ono to přijde! Co se týče pravidelnosti, naučila jsem se to nějak extra "netlačit". Cvičím, kdy se na to cítím a kdy chci. Nic už neženu do extrémů a za každou cenu se nepřetahuju. 

Nenechávat vše na poslední chvíli? To by bylo moc krásný. Došlo mi však, že je to způsobený tím, že si toho na sebe beru moc a pak jsem z toho unavená. Neumím totiž odpočívat. Naučte mne to někdo, prosím! Když si nevyhradím čas na odpočinek, jsem pak v tom čase, kdy chci například pracovat, akorát unavená a stejně udělám maximálně 10% toho, co jsem chtěla stihnout. Chce to tedy v první řadě myslet především na sebe a na to, aby byl člověk v psychické pohodě.

Plán přečíst jednu knížku měsíčně se zdál tak jednoduchej, ale bohužel se nenaplnil. Asi nemá cenu si to takhle určovat, ale číst podle pocitu. V poslední době mě to ke knížkám táhne víc a víc, tak třeba si v příštím roce najdu více času. Jak třeba, určitě :).


Minulý rok jsem také psala, že bych chtěla začít cestovat. Že radši jedu autem přes celé centrum Prahy, než abych přemýšlela, jakou tramvají a na jaký směr jet. A teď jsem tady, většinu svého týdne trávím v Praze, denně jezdím autobusy, tramvajemi a metrem a jsem na sebe vážně pyšná. Sice občas jedu jiným směrem, ale zatím jsem vždycky našla cestu zpět domů. Beru to aspoň jako další poznání Prahy a nic si z toho nedělám. Když se pak na to místo nějakou náhodou dostanu zpět, akorát se usměju a vzpomenu si, že jsem tu vlastně už jednou byla :). Příští rok to ale vidím na zahraničí. Letos jsem se byla podívat akorát v krásné Budapešti a ihned jsem věděla, že to stojí za to.
Kdy jindy cestovat, když ne teď?...


V roce 2017 jsem přišla do nové práce. Zažila nové věci. Přestěhovala se do Prahy. Začala se učit mít se ráda. Pomohla spoustu lidem. Našla si svůj životní cíl. Začala se stravovat podle pocitu. Našla si nové kamarády. A i ty smutnější události, vyšla jsem z krásnýho vztahu po šesti letech. Věc, kterou jsem dřív nedokázala ani vyslovit. Taky je to poprvé, co se vám o tom zmiňuji, ale snažím se k vám být co nejvíc upřímná. Nikdy jsem si nemyslela, že věci můžou končit i z dobrých důvodů, ale tady jsem, živý důkaz. Je to nesmírně náročný, ale jsem toho názoru, že co se má stát, stane se. Důležitý je věřit, především sám v sebe, protože na konci dne jste to vy, kdo si musí být vlastní podporou. Tahle věc mi otevřela oči neskutečným způsobem a já jsem za to vděčná, i přesto, že to bolí.. 

Do tohoto roku jsem šla s představou, jak si skvěle zorganizuju všechen čas, budu to drtit minimálně 3x týdně ve fitku, budu víc cestovat a vlastně to bude všechno úplně perfektní. 

Ale ono není. Upřímně? Ještě do nedávna jsem si myslela, že chci jednou pracovat ve velké firmě, být na postu managera, vydělávat slušný peníze, mít barák a rodinu. Dnes? Nechci ani jednu z těch věcí. 

Chci to být já, chci být šťastná, chci dělat něco, co bude mít smysl. Něco, co bude pomáhat lidem a něco, co mě bude naplňovat. Nechci chodit do práce od 8 do 5 a sedět celý den na zadku. Nechci se netěšit do práce a žít pro víkendy. Chci dělat něco, co bude zároveň můj životní styl. 

Chci žít, teď a tady, šťastná a svá..


Děkuju vám, že jste se mnou ve zdraví přežili další rok a já už se nemůžu dočkat, co přinese ten další! Pojďme všichni společně otočit stránku, netrapme se tím, co se stalo nebo nestalo, před sebou máme čistý list papíru, tak ho nezaplňujme výčitkami z minulosti. Soustřeďme se pouze na to, co máme. Protože jak ráda říkám, všechno, co máme, je teď a tady. Přítomný okamžik. Tak ho naplno využijte, jsem v tom s vámi!

S láskou,

vaše Ann. ♥

SHARE:

6 komentářů

  1. Tohle je super článek a opravdu mě bavilo ho číst. Tento rok pro mě byl takový neurčitý. Nebyl úplně dobrý, ale zároveň ani vyloženě špatný. Těším se na další rok a taky si plánuji dát nějaké předsevzetí a opravdu se jich držet, tak snad :)

    https://muj-maly-sen.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc ti děkuju, Míšo :)
      I ty neurčité roky jsou fajn, alespoň tě to trochu víc přiblíží k tomu, co bys chtěla příště. Přeju ti, ať se ti všechna předsevzetí vyplní a tvůj rok 2018 stojí za to! :)

      Vymazat
  2. V některých částech tvého článku vidím sama sebe. :)

    Myslím si ale, že s každým ohlédnutím za uplynulým rokem jsme moudřejší. Alespoň já sama to tak začínám vnímat.

    Přeji hodně štěstí v novém roce a doufám že najdeš místo, kde budeš spokojená. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mám ráda, když se v mých slovech lidé najdou :)
      Rozhodně s tebou souhlasím, je to tak :) a poslední roky jsou pro mě čím dál tím silnější a více si vše uvědomuji.
      Děkuji ti moc, já chci jen takové místo, kde budu šťastná :)
      Tobě také vše nejkrásnější do nového roku!

      Vymazat
  3. Podobný článek jsem psala včera. :D Když nad tím uvažuju, pro mě to byl také rok velkých změn. Ne vždy úplně pěkných, z některých jsem nevyšla úplně nervově zdravá, ale rozhodně takových změn, které mi pomohly růst. Určitě jsem z toho vyšla samostatnější a zase o něco připravenější na věci příští.
    A Tvůj článek mi ukázal co bych si mohla dát jako předsevzetí. Time management. Pořád jsem v jednom kole, pořád nestíhám. Zřejmě si budu muset vypracovat plán v některých případech až na minuty, ale nějak to udělat musím. Taky neumím odpočívat. XD

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Myslím si, že tento druh článku je taková blogerská klasika :)
      Já sama vím, že to není lehké, to není žádná změna, ale to, že si to všechno projdeš, ti dá nesmírně moc zkušeností a síly, jak píšeš, na věci příští :).
      To mám radost! Já na tom taky pořádně pracuji, bude to trvat, ale věřím, že se to vyplatí a časem si to všechno sedne :)
      Držím palce jak s time managementem, tak i s odpočíváním! Na ten je potřeba si čas také vyhradit :).

      Vymazat

Blogger Template by pipdig