Look back to /2016/

Dnes je perfektní den na ohlédnutí se za tímto, již uplynulým rokem. Zdá se mi to jako včera, kdy jsem psala článek o předsevzetích na rok 2016. A teď tu sedím, dívám se na kalendář a pomaličku se začínám těšit na otevření nového diáře. 

Chtěla bych se podívat zpátky na to, jaká předsevzetí jsem si pro tento rok dala a jak se mi povedlo či nepovedlo jejich splnění. Po několika letech opakování té stejné chyby, a to myslet si, že se na Nový rok něco změní, si můžu s hrdostí říct, že jsem v tomhle směru konečně dospěla. Konečně vím, že pokud něco chci změnit, musím začít hned, nepomůže mi k tomu pondělí, ani první datum v měsíci. Ač to tedy může působit trochu sentimentálně, předsevzetí, stejně jako každý rok, si i tentokrát nějaké určím. Nemyslím si, že ten samotný fakt něco změní, ale rozhodně je dobré mít nějaké cíle, kterých chcete dosáhnout.

• Zdravý životní styl

Tento rok považuji za jakýsi milník. Každý rok jsem si dávala za úkol "zhubnout" nebo "zhubnout aspoň 5-10kg". Letos tomu ale bylo jinak. Mým hlavním plánem bylo, dostat se nenásilně a hlavně udržitelně k zdravému životnímu stylu. Jelikož jsem zároveň porazila PPP (poruchu příjmu potravy), můžu na sebe být opravdu pyšná. Dostala jsem se do té fáze, kdy jím zdravě ne protože musím, ale protože chci. Dokážu si dopřát i něco nezdravého bez toho, abych se vzápětí přejedla. To je pro mě nejvíc.

Další částí je to, že jsem 26. srpna začala chodit do fitka a pomalu se to stává pravidelností. Dnes už je to vlastně čtvrt roku, což mi přijde úplně šílené. Byla tam samozřejmě i nějaká období, kdy jsem onemocněla, takže mezitím byly i několik dnů-týdnů bez cvičení. Nebo třeba jako teď, kdy už to je dva týdny, co jsem nebyla ve fitku, ale snažím se stavět zdraví na první místo. To už se pomalu přesouváme k dalšímu bodu.

• Zdraví

Ještě na začátku roku jsem byla naprostý extrémista. Nedokázala jsem upřednostnit sama sebe a moje tělo kvůli tomu hodně trpělo. Protože který blbec cvičí i přes to, že je neskutečně unavený nebo ho bolí v krku? Ano, mé staré já.
Dokonce dřív byly i časy, kdy jsem byla donucena (za to si můžu sama) jít předcvičovat skupinovou lekci s horečkou. Kdo se má potom divit, že jsem každou chvíli nemocná? Správně, nikdo..

Letos jsem se na tom snažila zapracovat a hledat různé alternativy. Musím říct, že počet nachlazení jsem hodně omezila a když už nějaké přišlo, netrvalo tak dlouho, jako dříve. Jednou jsem sice měla nakombinovanou chřipku s angínou, při čemž jsem myslela, že umřu, ale bylo to fakt extrémní chřipkové období a já jsem zkrátka náchylnější. Dále jsem se prala s častými záněty močových cest. A když ho potom máte v létě na měsíc a půl, přičemž jsou největší vedra a vy se nemůžete jít koupat a ani vlastně ven, na sluníčko, protože máte silná antibiotika, je to pěkně na nic. Když si to tak všechno sepisuju, tak tu vážně není moc velký progres. Vlastně až v poslední době, kdy jsem začala chodit pravidelněji cvičit, tak pozoruju, že jakákoli nemoc má rychlejší průběh a jsem schopná i normálně fungovat.

• Rodina a přátelé

Trochu jsem na tom zapracovala, abych častěji navštěvovala své příbuzné, ale bohužel mi prostě přijde, že přes ten semestr téměř nemáte šanci. Ještě k tomu, když si zrovna dáte jedenáct předmětů a ve škole skoro bydlíte.

Co se týče přátel, nějaké jsem ztratila a nějaké nové získala, tak to v životě bývá. Ale jsem ráda za fajn kamarády ve škole. Jelikož je tam koncentrace lidí z celé republiky a ne jenom z našeho města, je opravdu znát, že každý má úplně jinou mentalitu. Taky jsem moc ráda za nové přátele, které jsem poznala díky sociálním sítím. Nemusí se to zdát, ale s nějakými lidmi toho mám společného stokrát víc než s těmi, které potkávám denně.

• Práce

V červenci jsem začala pracovat v jedné menší firmě. Je to už opravdu celkem časově náročné, téměř jako normální práce. Akorát to mám uzpůsobené kvůli škole, za což jsem opravdu vděčná. Myslela jsem si, že to zároveň s denním studiem nezvládnu, ale zatím to jde, jenom prosinec byl náročný. Potom mám ještě práce dvě, které už ale opravdu spíš nestíhám, než stíhám. Chtěla bych si to proto trochu více rozložit.

• Spánek

Tenhle fakt se opravdu mnohem ale mnohem zlepšil. Snažím se si dopřávat +-8 hodin spánku každý den, namísto mých dřívějších 5-6 hodin a je to znát. Přes zimu se mi chce spát dýl (někdy celý den, hehe), ale to je způsobené počasím a světlem. Je neskutečně viditelné, jak mi v létě stačí mnohem méně spánku. Když jeden den nestíhám a spím pak třeba jen 6 hodin, většinou si odpoledne aspoň na chvíli lehnu nebo se celkově snažím jít spát dřív.

• Time management

Poslední tři měsíce zvládám skloubit školu, práci, cvičení, přítele, rodinu a ještě mi zbyde trochu času na moje hodinové snídaně, sledování videií na YT (proč jsem kdy začala??) a blogování. Sice si stejně přijdu v jednom kole a že nic nestíhám, ale když se podívám zpětně, není to se mnou vůbec marné :D.

• Blog

Blogu jsem se začala víc věnovat letos v dubnu, kdy jsem se pustila do zkoušení nových stylů stravování, jako byl například IIFYM. Největší nárůst mám ale až v posledních dvou-třech měsících, kdy mě to opravdu chytlo a vím, že tomu chci věnovat mnohem víc času. Trochu mě mrzí, že jsem se do toho nepustila na plno v tu dobu, kdy jsem si blog založila, ale tohle je věc, do které se nejde nutit, člověk musí chtít.

• Čas na sebe

Pokud bych brala čas na sebe jako čas ve fitku, což se rozhodně dá, opět se to změnilo až v posledních měsících. Jinak jsem třeba přes rok čas na sebe měla, ale nevyužila jsem ho naplno, dokud jsem nevěděla, co to je ho nemít. A to nastalo právě v tu dobu, kdy mi v září začal semestr. Těch dvanáct týdnů jsem se téměř nezastavila. Nyní si neskutečně užívám dnešního dne, toho, že můžu po dlouhé době ležet v posteli, popíjet teplý čaj a nic nedělat. Také jsem se začala starat víc sama o sebe a trochu investovat, například do kosmetiky, různých produktů na pleť či kadeřníka. Nikdy dřív bych nedala dva tisíce za nové vlasy, ale když pak člověk vidí ten profesionální výsledek, stojí to za to. Rozhodně chci ale začít pořádně číst, jelikož to mi chybí už hodně dlouho.

Vůbec jsem nečekala, že se takto rozepíšu, ale psaní tohoto článku mě bavilo a zároveň mi to i něco dalo :). Shrnula jsem si celý svůj rok a mám lepší náhled na to, kam bude směřovat ten další. Pokud jste byli stateční a dostali jste se až sem, tak vám tímto moc děkuju za přečtení! Budu ráda, když mi dolů napíšete, jaký byl váš rok 2016 a přeju vám jen to nejkrásnější do roku 2017! 

A.

♥